Kdo mele břehy
Mirek Drobný (Český Brod) – kytara, hudba
Kytara je jeho kamarádka odmala, hodně ji uplatnil při hraní se svým strýcem, bratrancem a sestřenkou. Prošel country i bluegrassovou érou, pak ho zaujal newgrass. Ten má rád dodnes, i když se nevyhýbá žádnému stylu. Hraje intuitivně a po paměti, ovšem usiluje o preciznost. Dokáže trpělivě zkoušet zvuk až do té doby, kdy je s ním spokojen. Nejkritičtější člen kapely. Vymýšlí písničky i s aranžemi, a bylo bych ji i víc, kdyby si je měl kam nahrát, zrovna když ho napadnou.
Petr (Peťan) Čadil (Úvaly) – kontrabas
Samozřejmě začínal s muzikou v hospodě a často se do ní vrací. Rád zkouší nové věci - zkusil bluegrass, motorky, rokenrol (byl členem klasické rokenrolové kapely Screwballs), surf, fotbal, folk, symfonie, hokej. Zatím to přežil a jeho kolegové rovněž. Svůj hlas zatím ke škodě všech nedostatečně využívá! Pro kapelu gunguje i jako základna (málo topí) a vyhledávač muzikantů.
Katka Kadeřábková Vitochová (Dušníky nad Vltavou) – zpěv
Důkaz faktu, že kdo je líný cvičit (na piano, na basu...), musí aspoň zpívat, chce-li se uplatnit. V dětství milovala paní učitelku zpěvu Boženu Vykopalovou, pak dlouho mutovala s kytarou u ohňů. Na gymplu se mihla v tehdy začínajícím českobrodském sboru Vox bohemicalis, několik let pěla s bluegrassovým Piknikem, než zakotvila v Tiché vodě. Píše skoro samé melancholické texty.
Lucka Minaříková (Praha) – zpěv, kytara, perkuse
Zhruba v patnácti odhodila knihy a propadla hudbě, které dodnes věnuje v podstatě veškerý volný čas. Jako jediná z nás se zná s kdekým z oblasti folku, pravidelně navštěvuje textové dílny. Hraje i na kytaru a do lecčehos buší, ráda by pokořila piáno. Hrála a zpívala v mnoha seskupeních s podobnými názvy –Zlomvaz, později Zlomzas.